|
|
"Noví lidé na starých horách" - novousedlíci v Krkonoších po roce 1945
Jiřičková, Marie ; Wohlmuth, Petr (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
"Noví lidé na starých horách" - novousedlíci v Krkonoších po roce 1945 Bc. Marie Jiřičková ABSTRAKT Tato diplomová práce s názvem "Noví lidé na starých horách" - novousedlíci v Krkonoších po roce 1945 se hlásí k post-pozitivistickému paradigmatu orální historie s přesahem do oborů historické antropologie a mikrohistorie. Tématem práce jsou souběžné procesy vysídlení německy mluvícího obyvatelstva z pohraničí a následné osidlování, které probíhalo bezprostředně po skončení války, přičemž k demografické stabilizaci oblasti docházelo v průběhu 50. a 60. let 20. století. Důraz je kladen na aktérskou subjektivitu a kulturní vztahy. Těžiště výzkumu spočívá v orálně-historickém a etnografickém výzkumu ve čtvrti Berlín v Rokytnici nad Jizerou v Krkonoších a následné analýze a interpretaci dat s ohledem na jejich teoretické ukotvení. Výzkumné otázky směřují na aktérskou reflexi životní zkušenosti osidlování, proměnu vztahu k horám a základní specifika vývoje čtvrti Berlín vzhledem k celospolečenským procesům jako jsou nástup socialismu a sekularizace. Práce dospívá k závěru, že osidlování bylo silně ovlivněno společenskými proměnami a nástupem socialismu, který pojímal hory jako socialistickou krajinu vhodnou pro sport a rekreaci, což se silně vepsalo do toho, jak krajinu osídlenci vnímali, a do jejich subjektivity....
|
|
|
Příběh Křemže ve 20. století
VAČKÁŘ, Matěj
Předkládaná diplomová práce se zabývá historií městysu Křemže ve 20. století. V úvodu práce jsou věnované dvě kapitoly metodám, se kterými se pracuje po celou dobu práce, mikrohistorii a orální historii. Poté jsou v práci představeny i dějiny předcházející 20. století, ale stěžejní část práce se věnuje obdobím 1. světové války, první republiky, 2. světové války, rokům 1945-48, každodennosti do roku 1989 a následným devadesátým rokům 20. století. Velké dějiny 20. století, jako 1. i 2. světová válka, jsou v práci zachyceny, ale pro celé 20. století je klíčová každodennost. Pro Křemži tyto dějiny nejsou nikterak výjimečné, vlastně pouze opisovala celorepublikové dějiny, ovšem i to je jeden z důvodů výběru práce. V první republice jsou zachyceny jak radostné momenty jako výstavby nových budov, tak i velké strádání a chudoba. Za 2. světové války je zachycen běžný život obyvatelstva, kteří se snažili žít dále svoje životy. Stejně tak je v práci ale zachycená odbojová činnost některých obyvatel, a i následné represe. V další části se práce věnuje každodennosti za éry komunistického Československa a v závěru předkládá největší změny, se kterými přišla devadesátá léta ve Křemži.
|
|
|
Z historie těžby, zpracování a využití rašeliny v jižních Čechách ve 20. století
PETRÁŠEK, Karel
Diplomová práce popisuje vývoj historie rašelinového průmyslu v jižních Čechách na pozadí hospodářských dějin od začátku 20. století do roku 1960. Autor rozdělil text do tří hlavních částí. První část definuje důležitost rašelinišť v krajině a analyzuje vývoj jejich právní ochrany. K té je přidán obecný vývoj rašelinového průmyslu několika evropských států, jež slouží jako základ pro porovnání situace na území Československa. V druhé části je zařazen rozbor jihočeského rašelinářství první poloviny minulého století. Na základě příkladů z více těžebních oblastí a široké škály archiválií autor popisuje rozdíly ve vnímání suroviny, těžebních přístupech, organizaci těžby a každodenního života dělníků. Z těchto poznatků jsou vyvozeny obecné závěry mající za cíl vytvořit ucelený obraz situace. Poslední část je věnována rozboru vlivů měnící se poválečné situace v politice a hospodářství na rašelinovou produkci. Změny, které dopadly na rašelinový průmysl v padesátých letech 20. století, jsou přiblíženy na konkrétních osudech živnostníků a rašelinových závodů. Ty zaujaly místo drobných podnikatelů jako jediných producentů suroviny ve zbytku století v Československu.
|
|
|
Poddaní a jejich hejtman. Panství Točník, Zbiroh a Králův Dvůr pod správou Samuela Ignatia de Bois (1670-1690)
Vacek, Josef ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Poddaní a jejich hejtman: Panství Točník, Zbiroh a Králův Dvůr pod správou Samuela Ignatia de Bois (1670-1690) Abstrakt Diplomová práce se zaměřuje na vztah poddaných a vrchnosti, která je v daném případě reprezentována hejtmanem Samuelem Ignatiem de Bois. Ten vykonával správu panství Točník, Zbiroh a Králův Dvůr od roku 1670 až do své smrti v roce 1690. Z období dvou dekád jeho správy se zachovalo množství archivního materiálu, na kterém je možné studovat, v jakých situacích docházelo k interakci poddaných s vrchností, a jak tato setkání probíhala. Práce je vystavěna na třech hlavních tématech: evidence poddaných, osazování pustých hospodářství a propouštění poddaných. Ke každému z těchto témat byly analyzovány relevantní prameny a na jejich základě vystavěna dosažená zjištění. Mezi hlavní prameny patří zejména soupisy poddaných, korespondence hejtmana a České komory, pozemkové knihy a bohatý spisový materiál zbirožského velkostatku. Mezi hlavní zjištění práce patří popsání mechanismů zhostního řízení, způsob evidence poddaných a cestou, jakou se hejtman snažil obsadit pustá stavení. Ve všech těchto případech je identifikován nejen tlak hejtmana na jím prosazované řešení, ale také protitlak, který mohli vyvinout buď samotní poddaní, anebo (často na jejich popud) též česká komora. Metodologickým východiskem...
|
|
|
Mikrohistorická sonda: Osudy "agenta-chodce" Vojtěcha Kučery
Veselý, Vojtěch ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Tato bakalářská práce představuje osudy Vojtěcha Kučery, agenta-chodce, který v letech 1946 - 1954 podnikl nejméně dvacet šest nelegálních přechodů Československých hranic, než byl při svém posledním přechodu chycen a v roce 1955 odsouzen za velezradu a vyzvědačství k dvaceti pěti letům vězení. V první části práce jsou na základě informací, které byly zachyceny ve svazcích StB, ve vzpomínkách rodiny a ve filmu Agent K vypovídá, konstruovány a následně dekonstruovány tři různé verze příběhu Vojtěcha Kučery. V druhé části práce je představeno několik mikrohistorických sond, skrze které se snažíme přiblížit se myšlení, jednání a motivacím Vojtěcha Kučery.
|
|
|
Benešov a proměny jeho společnosti v letech 1918-1921
Jiráň, Jan ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Cílem mojí bakalářské práce je analyzovat, jestli (resp. jak moc) se proměnila společnost v Benešově po první světové válce. Inspiroval jsem se metodami mikrohistorie, komparace a sondy, mapuji dané období a snažím se vykreslit, jak se společnost v Benešově vyvíjela. Mým hlavní záměrem je ukázat, že vývoj společnosti v Benešově byl po první světové válce většinou diskontinuitní, ale nalezneme i několik případů kontinuity. Konkrétně se věnuji otázkám obecní politiky, školství, církví, armády, kultury nebo spolkového života. Jsou otázky, na které nelze jednoznačně odpovědět, a například jednou z nich je kauza kolem Konopiště. Popisované události jsou zasazeny do celorepublikového kontextu. Základním zdrojem pro moji práci byly především prameny regionálního původu. Další informace k mému tématu jsem získával z dobového tisku.
|
|
|
Gastronomie jako součást životního stylu na stránkách českých celostátních tištěných médií v období první Československé republiky
Zábrodská, Kristina ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Vošahlíková, Pavla (oponent) ; Burešová, Jana (oponent)
Dizertační práce Gastronomie jako součást životního stylu na stránkách českých celostátních tištěných médií v období první Československé republiky představuje výsledky osmiletého výzkumu gastronomické žurnalistiky v prvorepublikovém tisku. První republika bývá nahlížena idealisticky přes filtr pozitivního sentimentu jako moderní, demokratický a prosperující státní útvar. Realita tomuto pohledu však zcela neodpovídá. Tato práce představuje úzký výsek prvorepublikového životního stylu na příkladu gastronomie, která odráží ekonomickou a sociální úroveň společnosti, a kriticky ji konfrontuje s historickými fakty. Vychází přitom z předpokladu, že gastronomii jakožto nedílné součásti života se média pravidelně věnovala. Obsahová analýza prokázala, že gastronomická žurnalistika měla své pravidelné rubriky ve sledovaných denících, ačkoliv se tak tehdy nenazývala. Analýza zahrnuje pět celostátních deníků vycházejících po celé období první republiky - Lidové noviny, Národní politiku, České slovo, Právo lidu a Venkov - a Rudé právo vzniklé v roce 1920. Svým obsahem listy postihují celé společensko-politické spektrum publika a lze se tak domnívat, že představují téměř kompletní pluralitu názorů. Do analýzy jsou zahrnuta pouze víkendová vydání ve vybraných letech signifikantních pro vývoj mladé republiky - od...
|
|
|
Soukromá válka Huga Vavrečky. Mikrohistorie z rozhraní soudobých dějin (1945-1952)
Wohlmuth Markupová, Jana ; Putna, Martin (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent) ; Jiroušek, Bohumil (oponent)
Práce představuje mikrohistorickou analýzu posledních let života Huga Vavrečky (1880- 1952), technika, novináře, národohospodáře, diplomata a obchodního ředitele firmy Baťa. Teoreticko-metodologická část rozpracovává epistemologické rozdíly biografického a mikrohistorického výzkumu, načež je věnována pozornost především možnostem mikrohistorického bádání v oblasti soudobých dějin. Tamtéž je rozepsána metodologie náznaků či stop (Carlo Ginzburg), definováno vlastní postavení výzkumnice a představeny použité prameny. Výkladová část nejprve stručně shrnuje základní obrysy života Huga Vavrečky před zkoumaným obdobím do roku 1944, načež přistupuje k výzkumu strategií jeho jednání od podzimu 1944 do jeho smrti v srpnu 1952. Zaměřuje se přitom především na Vavrečkovy poválečné osudy, jeho vlastní postoj k nastalé situaci osobní i politicko- společenské, k jejím proměnám, přičemž se snaží pojmenovat přístupy a individuální motivace či přesvědčení, s nimiž tyto cesty volil. V neposlední řadě se práce zaměřuje též na širší kontext jeho rodiny a přátel, jakož i na alespoň částečné rozkrytí kroků jeho poválečných protivníků, kteří ho do nesnadné situace z velké části dovedli.
|
|
|
Domov odpočinku v Rozsochatci 1952-1956
Julišová, Adéla ; Wohlmuth Markupová, Jana (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
Předkládaná diplomová práce je mikrohistorickou sondou do oblasti regionálních dějin. Zkoumá fungování státního ústavního zařízení sociální péče - Domova odpočinku v obci Rozsochatec, kde bylo mezi lety 1952-1956 pečováno o staré a nesamostatné osoby personálem, který tvořily řeholnice z Kongregace sester Nejsvětější Svátosti a několik civilních pomocnic. Dále byl každodenní život formován přítomností římskokatolického kněze, i neustálým dohledem okresního církevního tajemníka. Hlavním záměrem této práce je vhled do dějin každodennosti tohoto specifického sociálního zařízení - zkoumána je lékařská i ošetřovatelská péče, zásobování, stravování, hygiena i úklid prostor a v neposlední řadě volný čas, duchovní a politický život uvnitř Domova. Kromě toho se práce zabývá jednotlivými aktéry (sociálními skupinami) a zámeckou budovou v obci Rozsochatec, ve které byl ústav umístěn. Přibližuje dále vztah socialistického státu k řeholnicím po roce 1948 a charakterizuje zkoumané řeholní společenství. Práce je založená na terénním archivním a orálně-historickém výzkumu a přináší vhled do doby 50. let na pozadí ustavující se státní sociální péče. Klíčová slova: Domov odpočinku, sociální péče, mikrohistorie, dějiny každodennosti
|
|
|
Osada Dobrá Voda u Jablonce nad Nisou ve 20. století. Pokus o mikrohistorickou sondu.
Brus, Filip ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Do úvodu práce byla zasazena podkapitola, ve které je velmi stručně uvedena historie osady před příchodem 20. století, které je primárně zkoumáno. Dále je práce rozdělena do tří hlavních kapitol. První z nich představuje vývoj obyvatelstva severočeské osady Dobrá Voda u Jablonce nad Nisou ve 20. století. Druhá část se věnuje dějinnému vývoji osady ve stejném období s přihlédnutím k dějinám lokálním i dějinám Československa. Členěna je vždy na část věnující se Dobré Vodě a část kontextovou řešící velké dějinné události a jejich vliv na studovanou lokalitu. Jedná se především o výrazné dějinné zvraty, které v našem prostoru nastaly během 20. století. Jsou jimi první světová válka, vznik Československa, nástup nacismu, druhá světová válka a nástup komunistické diktatury. Pro obyvatelstvo pohraničí, ve kterém se Dobrá Voda nachází, jsou důležité především důsledky těchto významných událostí, protože výrazně ovlivňovaly osudy místních německých obyvatel. Třetí část ukazuje čtenáři historii osady a jejích obyvatel prostřednictvím významných lokálních staveb a míst, kterými jsou například místní kaple nebo restaurace s hotelem zvaná Gutbrunnwarte a také přírodní památky. Historie významných objektů je uvedena primárně proto, že byly nějakým způsobem důležité pro místní obyvatele nebo měly regionální přesah.
|
host ::
RSS.